Eva Svobodová
| Eva Svobodová | |
|---|---|
 Eva Svobodová jako „Cora:“ v Schnitzlerově hře „Anatol“ | |
| Narození | 1. května 1907 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. ledna 1992 (ve věku 84 let) Praha  Československo |
| Děti | Jiří Stivín a Zuzana Stivínová starší |
| Rodiče | Milan Svoboda |
| Příbuzní | Miroslav Svoboda bratr Zuzana Stivínová mladší vnučka |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eva Svobodová (1. května 1907 Praha[1] – 3. ledna 1992) byla česká herečka, matka hudebníka Jiřího Stivína a herečky Zuzany Stivínové starší a babička Zuzany Stivínové mladší.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházela z umělecké rodiny, jejím otcem byl režisér a divadelní pedagog Milan Svoboda, hercem byl i její bratr Miroslav Svoboda [2].
V letech 1926 až 1929 studovala na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze.[3]
Během svého života hrála ve více než stovce českých filmů i v mnoha televizních pořadech a inscenacích, většinou se ale jednalo o malé epizodní role, velmi často hrála prosté ženy z lidu. V letech 1929–1945 působila v Divadle na Vinohradech[4] a v letech 1950–1982 a pak ještě v sezóně 1984/1985 v Městských divadlech pražských.[5] Ztvárnila také roli správcové ve známé filmové písničce (tj. ve starém videoklipu) se známou písní Chtěl bych mít kapelu.
O jejím životě její syn Jiří Stivín natočil střihový dokumentární film Máma a já, který uvedla i Česká televize.
Citát
[editovat | editovat zdroj]S Evou mne spojuje vzpomínka na Roudnici, kde její otec profesor Milan Svoboda učil na gymnáziu. Já jsem ho poznal později jako žák konzervatoře, kde byl jedním z pedagogů...Eva tedy pochází z divadelní rodiny. Jeden z jejích bratrů – Miroslav – hrál ve Vančurově filmu "Před maturitou".
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 150, ISBN 80-7023-118-1
- ↑ Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 515
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 192, ISBN 80-7243-121-8
- ↑ Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 111, ISBN 80-7023-118-1
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 31, 90, 148–9, 150, ISBN 80-7023-118-1
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 58, 201
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 91, 110, ISBN 80-204-0493-7
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 255, 258
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 133, 177, 186, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 16, 23, 66, 135, 140, 192, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 225, 242, 256, 314, ISBN 80-85625-19-9
